Úvahy o světě ducha a hmoty

Občas se objevují různé méně či více zanícené úvahy o tom, kdy Bůh stvořil svět. Bylo to před pár tisíci lety, jak to učí fundamentalisté podle jejich chápání Bible? Nebo se spíše přikloníte k výkladu přírodních věd, které vznik vesmíru dávají až do doby před zhruba 13,5 miliardami let? Je to vlastně spor mezi kreacionisty a vývojovou teorií.

Při posouzení správnosti obou pohledů začněme samotnou Biblí. Zde je skutečně napsáno mnoho informací, které nás na první pohled mohou vést ke kreacionismu. Tak předně, hned na začátku se dozvídáme, že Bůh stvořil svět během šesti dní, kdy v šestém dni byl stvořen člověk, sedmý den pak Bůh odpočíval. Spočteme-li údaje o jednotlivých pokoleních od Adama a jejich věku, dostaneme se přibližně k údaji něco přes pět a půl tisíce let (např. židovský rok 5777 začal večer 2.10.2016 občanského letopočtu).

Zde se však zastavme. Musíme si uvědomit, že Bible není učebnicí historie ani přírodoních věd, ale hlavně knihou vztahu mezi Bohem a člověkem. Její časové údaje mají často úplně jiný význam, než číselnou hodnotu (ukážeme si to v některém z dalších článků). Dále je potřeba vzít v úvahu symbolismus a různá podobenství, kterých je v Bibli spousta. Je to způsob vyjadřování lidí dané oblasti, kultury a doby. Například počet „čtyřicet“ vyjadřuje také „plnost času“. Pokud je psáno, že Židé bloudili pouští „čtyřicet let“, pak to znamená především právě vyjádření „dostatečně“ dlouhé doby potřebné k tomu, aby mohli postoupit dál do země zaslíbené, nikoliv skutečných čtyřicet let. Stejně tak i různé rozměry, např. Noemovy Archy, mohou mít význam symbolický. Není tedy zcela správné vždy chápat číselný údaj jednoznačně jako číslo.

(Navíc v hebrejštině se čísla vyjadřují pomocí písmen, která nejsou pouze znázorněním hlásky, ale vyjadřují také určité pojmy. Například číslo 40 se zapíše písmenem, které znázorňuje nejen naši hlásku „M“, ale také vyjadřuje pojmy „voda, čas, plnost času, plynutí …“. Pokud takto vyložíme různé číselné hodnoty, objevíme tím zcela netušené výroky, které jsou lidem západního způsobu myšlení neznámé. Dokonale tím doplňují a rozvádějí okolní text. Právě pro tento doplňující význam jsou „čísla“, ve skutečnosti tedy doplňující pojmy, uváděna – podrobněji si to opět ukážeme někdy příště.)

Především ale musíme vzít v úvahu jeden, k našemu zkoumání podstatný, Biblický výrok: „V Božích očích je jeden den jako tisíc let.“ Zkuste si spočítat stáří vesmíru podle Biblických dat s ohledem na tento výrok. Kreacionisty uváděný údaj přes 5,7 tisíce let je tedy potřeba vynásobit počtem dní v roce abychom zjistili, kolik je to celkem dní. Pak samozřejmě tento údaj musíme vynásobit ještě tisícem podle uvedeného Biblického verše. Výsledkem bude stáří vesmíru „z pohledu Božích očí“  v letech přesně podle Bible. Dostaneme tak hodnotu přes dvě miliardy let. (Kreacionalisté někdy uvádějí stáří Země až 10 tisíc let. S výše popsaným výpočtem bychom se tak dostali ke stáří zhruba 4 miliardy let.)

Ale nenechejme se zavléct do této matematiky, jejíž používání je pro vnímání Biblického textu zcela zbytečné. Podle Bible, a samozřejmě podle učení všech duchovních nauk, které z Bible vycházejí, je Bůh nadčasový. Bůh existuje mimo čas, pro Něj samotného čas neplyne, Bůh je tvůrcem času. Pokud tedy hovoříme o stáří vesmíru, můžeme tak mluvit pouze z lidského pohledu. Z Božího pohledu, ve kterém čas neplyne, tvoření světa probíhá neustále. Doslova v každém našem okamžiku Bůh tvoří svět, přitom lidé mají velkou výsadu se na tomto tvoření aktivně podílet.

Tento závěr si raději ještě zopakujme:

Bůh existuje mimo čas a z Jeho pohledu tvoření světa probíhá neustále.

Je tedy zcela zbytečné se z hlediska víry dohadovat o stáří vesmíru. Dokonce je taková „obhajoba“ Bible škodlivá pro víru samotnou. Bohu tím vnucuje časovost, která je Mu cizí a snižuje tak Boha na úrověň člověka.

Jak tedy odpovědět na otázku: „Kdy vznikl nebo kdy byl stvořen svět?“ Nezapomeňme na relativitu, která učí, že stejný jev může nabývat ve dvou různých soustavách odlišných hodnot a přesto je to tak správné. V našem případě bychom mohli fyzikálně říci, že jedna soustava je spojená s člověkem a druhá soustava je spojená s Bohem. Pak tedy závěry našich úvah jsou tyto:

1. 1. Z pohledu člověka svět vznikl v době, ke které směřují vědecké poznatky (a které se budou dále upřesňovat).
   2. Z Božího pohledu svět vzniká právě teď, v každém okamžiku. 
   3. Oba předchozí body platí současně, aniž by byl mezi nimi rozpor.