Biblické příběhy – 1.část

V této úvaze se podíváme na několik zajímavých Biblických příběhů. Jak jsme si už řekli, Bible k nám mluví jak přímým vyprávěním, které se běžně překládá, tak i skrytým poseltvím, které přeložit nelze. Je to díky už mnohokrát zmiňované úžasné schopnosti hebrejského písma. Několik podobných skrytých sdělení jsme si uvedli už v článku Vyhnání z ráje, případně i v článku O hebrejském písmu, kde jsme si vyložili podstatu rozměrů Noemovy archy. Podívejme se ještě na několik dalších.

Příběh první – Babylónská věž

babylon_vezKrátce po potopě světa si lidé začali stavět věž, která měla sahat až do nebes. Bohu se to ale nelíbilo a lidem zmátl jazyky, takže každý od té doby mluvil jinou řečí. Samozřejmě se k tomuto příběhu váže více výkladů, uveďme si teď další z nich.

V příběhu je řečeno, že lidé ještě před stavbou věže byli jedné mysli a jedněch názorů. Co nám to říká? Že je to vlastně uniformita, kdy všichni byli, nebo museli být, zajedno. Zdá se to na první pohled jako celkem dobrá věc, ale vzpoměňme na totalitární státy, ve kterých také lidé mají, nebo musí mít, jeden světový názor. Bůh v tomto Biblickém příběhu lidem zmatením jazyků sdělil, že totalita je špatná věc a ukázal jim rozmanitost. Jen díky ní lze tvořit nějaké duchovní hodnoty a kulturu. Jen při střetávání rozličných názorů má možnost vzniknout širší pohled na projednávanou věc. Je ale samozřejmé, že lidé jsou z takové volnosti zprvu zmatení.

Ne nadarmo se židé obracejí k Bohu se slovy: „Požehnaný jsi Hospodine, náš Bože, králi světa, že jsi stvořil svět rozmanitý.”

Příběh druhý – Rozměry Archy úmluvy

archa_umluvyArcha úmluvy sloužila jako schrána pro desky zákona, které židé obdrželi na Sinaji od Boha. Rozměry této archy byly Bohem pevně dány, výška a šířka měla být jeden a půl lokte, délka dva a půl lokte. Jak už jsme si uvedli, čísla se v Biblické hebrejštině zapisují pomocí písmen. Rozměr jeden a půl jakoby vyjadřuje pohyb, cestu mezi jedničkou a dvojkou. V hebrejkém písmu je jedničkou písmeno „alef”, dvojkou písmeno „bet”. Podobně tak rozměr dva a půl je jakousi cestou mezi dvojkou a trojkou. Trojka se zapíše písmenem „gimel”. Co to znamená? V rozměrech Archy máme tedy dvojí postup, napřed dvakrát od „alef” k „bet” a následně jednou od „bet” ke „gimel”. Pokud tento postup přepíšeme do významu těchto písmen, dostáváme tak sdělení: „Stvořitel vytváří prostor pro člověka”, uvedli jsme si to také v článku: „Životní cesta”.

Díky rozměrům Archy úmluvy tedy víme, že zákonem, který Archa obsahuje, Bůh člověku vymezuje prostor pro existenci. A proč je rozměr jeden a půl u Archy obsažen dvakrát? Prostor, který Bůh dává k dispozici, je dvojnásobný oproti tomu, který člověk vůbec může využít. Boží zákon tedy člověka nespoutává, ale dává mu velkou svobodu (díky Bohu ale ne bezbřehou).

Příběh třetí – Nedotknutelnost Archy úmluvy

V Bibli se můžeme dočíst, že Archy úmluvy se nikdo nesměl dotknout a to dokonce ani s dobrými úmysly. Co znamená onen pojem „dotknout se”? Nemějte obavy, nebudu zde rozvíjet teorie o tom, že Archa úmluvy byla zdrojem vysokého napětí, jak o tom uvažují některé bláznivé teorie. Připomeňme si způsob myšlení lidí dané oblasti a doby. Zákaz „dotknout se” v případě Archy znamená zákaz upravit či změnit zapsaný zákon. Ostatně obrat “nedotýkat se” v tomto smyslu používáme i dnes. Jde tu o obrazné vyřčení toho, že Boží zákon je nedotknutelný, nikdo se ho nesmí ani pokusit upravit či dokonce změnit a to ani s dobrými úmysly.

Příběh čtvrtý – David, Uriáš a Batšeba

davidJistě znáte příběh o králi Davidovi, který se zamiloval do Batšeby, která byla manželkou Uriášovou. David svoji zamilovanost vyřešil tak, že Uriáše poslal do války na jistou smrt a pak se s krásnou vdovou oženil. Lidsky vzato jednal samozřejmě velmi podle. Zkusme si teď přeložit, co nám k tomu může říci hebrejština a hebrejské písmo.

Uriáš je v příběhu uváděn jako Chetita. Slovo „Uriáš” lze z hebrejštiny přeložit jako „Boži světlo”, pojem „Chetita” je jinotaj, „chet” je totiž písmeno „ch”, které je i číslem osm. Osmička také představuje něco, co jde „nad” běžný svět, něco, co jej přesahuje. Vidíme to například v týdenním cyklu, který je představován sedmičkou, osmý den je v něm jaksi navíc. Jméno „Uriáš Chetita” tedy představuje „přesažné Boží světlo”.

Batšeba je na tom podobně, „bat” je v překladu „dcera” a „šeba” je číslo sedm. Sedmička je číslem tohoto světa, představuje plnost světa. Batšeba je tedy „dcera světa”, jméno Batšeba představuje „světskost”.

Co tedy udělal David? Odvrhnul přesažné Boží světlo a zamiloval si radovánky světa. Později toho litoval a k Bohu se vrátil, ale kvůli jeho provinění mu už nebyla dopřána milost postavit Bohu chrám.


Předchozí příběhy jsou jen malou ukázkou toho, co nám Bible také vypráví. Podobným způsobem můžeme vyložit prakticky všechny Biblické příběhy. Příště se podíváme na několik příběhů spojených s Ježíšem a vyložíme si je také podobným způsobem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

47 − 44 =