Přemýšleli jste nad tím, co je smyslem života? Tuto otázku si lidé kladou už od nejstarších dob, sami jistě znáte názory mnoha filosofů k tomuto zásadnímu tématu. Pojďme se podívat na její řešení z pohledu hebrejské abecedy.
Jak už jsme si v článku „Živá písmena“ ukázali, hebrejská písmena jsou nejen grafickými znaky, které znázorňují dané hlásky, ale představují také čísla a navíc je každé písmeno znakem, který představuje samostatnou skupinu souvisejících pojmů. Hebrejská písmena ve svém správném abecedním uspořádání však dokáží opět něco, co žádná jiná abeceda nedokáže. Díky své skryté výpovědní hodnotě začnou vyprávět nádherný příběh životní cesty člověka. Těchto 22 písmen hebrejské abecedy nám k tomuto tématu sděluje víc, než množství učených knih.
Než si však tento příběh uvedeme, je dobré si alespoň stručně hebrejskou abecedu představit. Z tohoto hlediska si ji můžeme v přirozeném pořadí písmen rozdělit do tří skupin, které se vztahují k duchovní úrovni člověka:
První skupinu tvoří prvních devět písmen, jsou to:
alef – bet – gimel – dalet – he – vav – zajin – chet – tet
Tato skupina písmen představuje profánní život člověka
Další skupinu tvoří následující písmena v abecedě:
jod – kaf – lamed – mem – nun – samech – ajin – pe – cadik
Tato skupina písmen představuje duchovní cestu člověka
Třetí skupinu tvoří závěrečná písmena:
kof – reš – šin – tav
Těchto pár písmen mluví o cestě ke svatosti člověka.
(pozn. Uvádím zde jen názvy jednotlivých písmen, každé z nich představuje nějakou hlásku, např. „gimel“ je naše hláska „G“, „lamed“ je naše hláska „L“ apod.)
Zde jsou tato písmena pohromadě i s jejich grafickou podobou:
Co tedy hebrejská písmena svým skrytým významem vyprávějí ve svém abecedním uspořádání? O jakých duchovních úrovních člověka mluvíme?
Pojďme si už konečně přečíst slíbený příběh:
(pozn. Každé písmeno má více odpovídajících symbolických významů, ale v následujícím textu je vždy uveden pouze jeden z nich, který v kontextu souvisí s významem ostatních písmen.)
1. skupina písmen – profánní život člověka:
Stvořitel (= alef = stvořitel) vytváří prostor (= bet = prostor) pro člověka (= gimel = člověk) a otevírá mu dvěře pro život (= dalet = dveře). Chce po nás čin (= he = konání), protože právě to nás činí lidmi (= vav = spojení hmoty a ducha), musíme ale chápat, že život není rovný, ale vede nahoru a dolů (= zajin = klikatá cesta), proto se ocitneme v chaosu představ kam jít dál (= chet = chaos) a podle toho, jak si s chaosem poradíme, ocitneme se v lůnu naděje nebo beznaděje (= tet = nový počátek, lůno).
2. skupina písmen – duchovní cesta člověka:
Pokud jsme v lůnu naděje, objeví se tím pro nás ruka Boží (= jod = ruka), která nám sděluje, že podstatou vztahu je sdílení (= kaf = sdílení), musíme se vzdělávat (= lamed = vzdělání) abychom získali moudrost, která je vítězstvím nad časem (= mem = čas). Svými činy tak už dokážeme vše, co jsme získali, i předávat (= nun = předávání) dál. Záleží jen na nás, zda se uzavřeme do koloběhu stagnace nebo půjdeme po spirále nahoru (= samech = cesta v kruhu, stereotyp nebo cesta po spirále vzhůru). Aby měl náš život smysl, potřebujeme správně vnímat věci okolo sebe, tj. mít dobré oko (= ajin = oko), krotkou pusu (= pe = ústa), neboť slovo může tvořit i ničit, a pokorná kolena (= cadik = kolena), protože bez pokory se nedostaneme k duchovním pravdám a nedostaneme se výš kvůli vlastní pýše.
3. skupina písmen – cesta ke svatosti:
Pokud dojdeme až sem, znovu se tím „narodíme“, tj získáme díky stvořiteli nový život (= kof = oddělení ke svatosti), který je počátkem pravého poznání (= reš = poznání), se kterým se ztotožníme (= šin = vtělení) a jsme připraveni získat věčnost (= tav = věčnost).
Tolik příběh písmen. Bylo Vám zde něco povědomé? Například proč Ježíš mluvil o tom, že se musíme narodit znovu, abychom poznali nebeské království? (Musíme se dostat až na úroveň písmene „kof“. Pozor, nezaměňte s písmenem „kaf“.) Nebo, že nebeské království může poznat jen ten, kdo projde vodou? (Tj. na své cestě životem musíme projít alespoň přes písmeno „mem“, které je na ní klíčovým předělem. Písmeno „mem“ totiž symbolizuje nejen čas, ale také vodu.). Vybavilo se Vám podobenství o „velbloudovi“, který prochází „uchem jehly“? (Písmeno „G“ má jméno „gimel“ což je v přímém překladu do češtiny „velbloud“ a podobně tak písmeno „K“ má jméno „kof“, což je zase v překladu „ouško jehly“ – té na šití. Opět nezaměňte s písmenem „kaf“. Mezi úrovní písmene „gimel“ a „kof“ je velmi dlouhá a náročná duchovní cesta.) Dále třeba jen malý návod: písmeno „vav“ také symbolizuje cestu, písmeno „zajin“ pravdu“ a písmeno „chet“ život. Skrze tato tři písmena, která jdou v abecedě po sobě – cesta, pravda a život – se dostaneme k dalšímu písmeni v pořadí – „tet“, tedy do naděje. Už si vybavujete další Ježíšův výrok?
Hebrejská abeceda je také návodem k tomu, co máme ve svém životě dělat. Pokud se v něm někdy ztratíme, stačí si zopakovat těchto dvacet dva písmen popořádku. Dokážeme-li se sami na sebe podívat pravdivě, hned víme kde jsme a co je naším úkolem.