Snad všichni lidé znají Desatero přikázání, nebo alespoň mají jakési tušení, že něco takového existuje (o Desateru si povíme v některém z příštích článků), ale Noachidská přikázání? Co to je?
Podle židovské tradice předal Noe po ukončení potopy svým potomkům soubor zásad, kterými se měli řídit. Noemova přikázání jsou souborem sedmi zcela jednoduchých pravidel, která jsou – nebo by měla být – základem chování každého člověka. Proč každého? Je to proto, že podle Bible se z jeho tří synů se stali jacísi prapředkové všech národů světa. Pojďme si tato pravidla vyjmenovat:
- Příkaz věřit v jednoho Boha, zákaz modloslužby
- Zákaz vraždy
- Zákaz sexuálních nemorálností (cizoložství, styk se zvířaty, incest, …)
- Zákaz rouhání se a znevažování Božího jména
- Zákaz krádeže a zotročování lidí (zákaz fyzického a psychického ubližování lidem)
- Zákaz páchání krutostí na zvířatech (příkaz ctít jakýkoliv život)
- Povinnost ustanovit a dodržovat právní systém (který není v rozporu s předchozími pravidly)
Jak už jsme si řekli, podle židovství jsou tato pravidla dána všem lidem na světě, tedy nejen židům. Teď prosím zbystřete: Podle judaismu je člověk, který dodržuje tato pravidla, hoden úcty a označení zbožný člověk, navíc bude mít takový člověk podíl i na světě budoucím (tedy na věčnosti) bez ohledu na to, zda je věřícím židem nebo je úplně jiného vyznání. Toto zásadní tvrzení ještě zopakuji – judaismus přiznává tzv. spásu (řečeno křesťanským způsobem) všem lidem, kteří tato jednoduchá pravidla dodržují, a to i těm, kteří nemají židovské vyznání. Judaismus si tedy všímá především člověka, jeho národnost a vyznání jsou v tomto ohledu nepodstatné.
Tato přikázání jsou samozřejmě pro všechny lidí závazná, je tu ale výjimka. Kromě prvních tří může kterýkoliv člověk kvůli záchraně svého nebo cizího života ostatní přikázání porušit (i věřící žid může v tomto případě porušit jakákoliv jiná přikázání a to i taková, která zde nejsou vyjmenována). Samozřejmě jen v této nejvyšší nouzi, v jiných případech to nepřichází v úvahu. První tři nesmí nikdo nikdy porušit i kdyby jej to mělo stát život.
Noachidská přikázání, která jsou součástí judaismu, jsou velmi blízká lidem. Nenutí je vyznávat nějaké dané učení, ale přiznávají člověku značnou svobodu v duchovním životě. Zjednodušeně můžeme říci, že Noachidská přikázání požadují od člověka aby ctil jednoho Boha, nevraždil, nezneužíval sexualitu a choval se slušně (což je rozebráno ještě detailněji ve čtyřech následujících bodech).
Tato přikázání jsou však naprosto minimalistická. Člověk, který má nějaký vztah k Bohu, nebo obecněji řečeno k duchovním hodnotám, cítí potřebu dělat pro svůj duchovní život daleko víc. Jak a čím tyto duchovní hodnoty ve svém životě naplňuje už z pohledu Noachidských přikázání záleží na něm samotném. Stručně řečeno – k Bohu vede tolik cest, kolik je na světě lidí.